Ahoj, malí snílci a milovníci kouzel! Připravte si pastelky a ponořte se do pohádkového lesa, kde žije jednorožec, který zbožňuje příběhy. Tahle omalovánka s nádherným jednorožcem je jako stvořená pro všechny, kteří věří v kouzla a dobrodružství.
🎨 Co omalovánka rozvíjí?
✅ Jemnou motoriku a preciznost
✅ Lásku ke čtení a poznávání
✅ Představivost a fantazii
Stačí vytisknout a můžeš se ponořit do světa plného barev a kouzel – bez registrace, bez čekání, zdarma ke stažení.
🦄 Příběh o jednorožci Elijášovi a kouzelné škole
V kouzelném lese, kde se potůčky chechtaly a stromy si špitaly pohádky, žil jednorožec jménem Elijáš. Nebyl jako ostatní jednorožci, kteří se honili za duhou a hráli si na schovávanou. Elijáš měl rád knihy. A nebyly to obyčejné knihy. Když je otevřel, jeho kouzelný roh rozzářil stránky zlatým světlem.
Jednoho rána si všiml, že ho zvířátka z lesa pozorují. Liška Šafránka, zajíček Tulínek a veverka Jiskřenka seděli tiše a poslouchali, jak Elijáš čte. Připojil se i ježek Cvoček a moudrá sova Amélie, která mu půjčovala všechny ty krásné pohádky. „Elijáši, nauč nás číst!“ poprosila Šafránka. Elijáš se zamyslel a s úsměvem řekl: „Dobrá, založíme kouzelnou školu!“
První hodina byla pod velkým dubem. Elijáš nakreslil do písku písmeno A. „Vidíte? To je jako nos lišky!“ smál se. „A tohle B vypadá jako dvě bříška zajíčka,“ dodal Tulínek. Zvířátka se hihňala a nadšeně psala do písku svá první písmenka. Dny ubíhaly a zvířátka byla čím dál šikovnější. Už nejen poslouchala pohádky, začala si číst sama a dokonce psát vzkazy jeden druhému.
Jenže pak se stalo něco podaného. Jedné noci se obloha zatáhla a nad lesem se objevil temný mrak. Z něho zazněl hluboký hlas: „Tento les bude navždy mlčet, nikdo tu nebude vyprávět ani zpívat!“ Vše kolem ztichlo. Ptáci přestali zpívat, potůček přestal bublat a dokonce i stromy se přestaly hýbat. Všude zavládlo ticho.
Elijáš a jeho přátelé se vyděsili, ale sova Amélie našla starý svitek s kouzelným zaklínadlem. Problém byl, že bylo napsané v tajemných slovech. „Tohle zvládneme jen my,“ řekla Jiskřenka. „Umíme přece číst!“
A tak se pustili do práce. Každé zvířátko přečetlo část zaklínadla. Tulínek odhalil první větu, Šafránka druhou, Cvoček třetí. Nakonec Elijáš se svým zářícím rohem vyslovil poslední slova kouzla.
Najednou se mrak roztrhl, obloha se projasnila a celý les znovu ožil. Potůčky si začaly zase povídat, ptáci zpívali a stromy si znovu špitaly své příběhy. Zvířátka skákala radostí. Díky tomu, co se naučila ve škole, dokázala zachránit celý les před věčným tichem.
Od té chvíle byla Elijášova škola vyhlášená jako nejkouzelnější místo v lese. A každý, kdo se chtěl učit, byl vítán, protože vědění nebylo jen zábava, ale i ta největší síla.
Krátká verze pro malé neposedy
V kouzelném lese žil jednorožec Elijáš, který miloval knihy 📚. Každé ráno četl zvířátkům – lišce Šafránce, zajíčkovi Tulínkovi, veverce Jiskřence a ježkovi Cvočkovi.
Jednoho dne přišel temný mrak a chtěl les navždy umlčet 🌒. Jenže zvířátka už uměla číst! Společně přečetla zaklínadlo a s Elijášovou pomocí kouzlo zlomila. Les znovu ožil, ptáci zpívali a potůčky šuměly.
A od té doby věděla – kdo umí číst, má v rukou opravdové kouzlo ✨.
Úkoly pro malé čtenáře a malíře:
