Malí řidiči, pozor! Tahle omalovánka auta je jako stvořená pro všechny děti, které milují auta, jízdu a dobrodružství na cestách. 🚦Omalovánka je jednoduchá, takže se hodí i pro menší děti.
🎨 Co omalovánka rozvíjí?
✅ Jemnou motoriku
✅ Představivost a fantazii
✅ Zájem o dopravu a svět kolem nás
Není nic lepšího než pár pastelek, díky kterým se dítě může ponořit do světa aut a silnic. Bez registrace, bez čekání, zdarma ke stažení.
Příběh o autíčku Karlíkovi a cestě do vesmíru
Byl jednou jeden starší, ale velmi veselý automobil, který se jmenoval Karlík. Nebyl to žádný rychlý sporťák, ani velký náklaďák. Byl to prostě obyčejný starší osobák, který miloval cesty. Měl čtyři kulatá kola a jeden kulatý volant.
Karlík měl jeden velký sen. Chtěl se dostat na Měsíc. Věděl, že to zní bláznivě, že je jenom auto, ale věděl také, že s troškou představivosti se dá dostat kamkoliv. Jednoho dne, když ho nikdo neřídil, vyrazil na cestu. Jeho první zastávka byla u staré benzínové pumpičky. Pumpa byla velmi přátelská. „Ahoj, Karlíku,“ řekla Pumpa. „Kam máš namířeno?“ „Na Měsíc,“ odpověděl Karlík a na jeho kapotě se zaleskl úsměv. Pumpa se usmála a natankovala Karlíkovi plnou nádrž. „Tohle je palivo pro tvoje sny,“ řekla.
Karlík pokračoval v cestě a najednou se ocitl na poli plném slunečnic, které byly tak vysoké, že sahaly až do nebe. Tam potkal traktor, který oral pole. „Ahoj, traktore, nevíš, jak se dostanu na Měsíc?“ Traktor se na něj podíval a usmál se. „Já sice letět neumím, ale můžu ti pomoct najít cestu.“ A tak traktor vyoral na poli cestu, která směřovala k obloze.
Karlík jel po této cestě, a když dorazil na konec pole, ocitl se u řeky. Řeka byla široká a rychlá. Karlík nevěděl, jak se dostat na druhou stranu. Na břehu ale uviděl starou lodičku. „Ahoj, lodičko,“ zavolal na ni. „Můžeš mě převézt na druhou stranu?“ Lodička se zasmála. „Já umím plout, ale tvá kola se nehodí do vody.“ „Nech mě to zkusit,“ řekl Karlík. Věděl, že se to nehodí, ale tak moc chtěl na Měsíc. „Dobře, zkus to,“ řekla lodička a Karlík se rozjel do vody, ale bohužel se potopil.
Naštěstí ho lodička vytáhla z vody. Karlík byl smutný. „Na Měsíc se nikdy nedostanu,“ řekl tiše. Lodička ho ale povzbudila. „Přestaň si stěžovat! Musíš jen věřit, že se to podaří, a najít si tu správnou cestu.“ Lodička ukázala starý velký most, který vedl přes celou řeku. Karlík se usmál. „Dobře, děkuji! Už vím co mám dělat, abych se dostal až k nebi.“
Karlík jel po mostě dál, a když dojel na druhou stranu, uviděl les. Tam potkal vrtulník. „Ahoj, vrtulníku,“ zavolal na něj. „Můžeš mě vzít s sebou? Potřebuji na Měsíc.“ Vrtulník se rozesmál. „Vesmír je pro tebe daleko. Nicméně, pokud se dostaneš na vrchol té nejvyšší hory, tak ti ukážu tu nejlepší cestu.“ Karlík jel tedy dál, až dojel na vrchol hory, kde na něj čekal vrtulník.
„Vidíš támhle tu hvězdu, Karlíku?“ ukázal vrtulník do dálky. „To je hvězda přání. Jestli si něco přeješ, tak ta hvězda ti to splní.“ Karlík zavřel oči a moc si přál, aby se dostal na Měsíc. A najednou se celá jeho kapota, okna i kola začaly třpytit. Karlík se ocitl na Měsíci. Byl to ten nejkrásnější zážitek. Přesně to, po čem toužil. Nyní věděl, že mu stačí jen věřit a mít kamarády, kteří ho podpoří a pomohou.
Krátká verze pro malé neposedy
Bylo jednou jedno veselé auto jménem Karlík, které toužilo po dobrodružství. Jeho největším snem bylo dostat se na Měsíc. Vyrazil na cestu. Jak tak jel, potkal starou pumpu, která mu natankovala benzín pro plnění snů. Jel dál a dál a potkal traktor, který mu vyoral cestu vedoucí k řece. Přes řeku mu pomohla lodička. Na cestě dál potkal vrtulník, který mu ukázal hvězdu přání. Karlík si přál, aby se dostal na Měsíc. Hvězda mu přání splnila a Karlík se objevil na Měsíci. Byl to pro něj ten nejkrásnější zážitek. Nyní věděl, že pokud v něco věří a má dobré kamarády, tak se jeho sny splní.
Úkoly pro malé čtenáře a malíře:
